Menu
Lucko, bronzová medaile, jak to chutná?
Je to úžasné! Když jsme sem jely, ani jsme pořádně neznaly jména spoluhráček, ale utvořil se skvělý kolektiv a spolu jsme to dokázaly.
Očekávaly jste takový průběh turnaje, když jste sem jely?
Když jsme sem jely, hlavně jsme chtěly vyhrávat každý zápas. První se nepodařily, ale to nevadí, hlavně že ten poslední se povedl (úsměv).
V sobotu jste hrály proti Američankám ještě ve skupině, pomohlo vám to poznat jejich hru a připravit se na ni?
Určitě jsme si díky tomu vytvořily takovou pohodu na hokejkách a začaly jsme plnit to, co jsme měly. No, a vyšlo to (úsměv).
Už v první třetině jste se dostaly do vedení, byl to pro vás ten rozhodující impulz?
Ano, vždy je pro nás rozhodující, když dokážeme dát gól jako první. Potom už jen přidáváme a nezpomalujeme.
Zápas byl poměrně tvrdý, Američanky hrály do těla...
Určitě hrály tvrdě, ale i my umíme hrát pořádně do těla. Samozřejmě, byly tam i emoce, ale to snad v každém zápase o medaile (úsměv).
A co neuznaný gól Američanek, podpořilo to tým?
No, bylo to dost na psychiku (úsměv). Ale gól to nebyl a myslím si, že nás to ještě víc pohnalo dopředu.
Jak jste si užila celý turnaj?
Úplně super, jsem moc ráda, že jsem tu mohla být. Na dvacítkách jsem tedy naposledy, ale pevně věřím, že další holky dopadnou ještě lépe.
A jaký je Váš nejoblíbenější moment z turnaje?
Nejoblíbenější? (smích) No, tak asi ta bronzová medaile (smích). To, jak jsme vyhrály, jak jsme se dokázaly povzbudit a jaký tu vznikl kolektiv.
Jak teď budete slavit bronzovou medaili?
Myslím, že teď zalezeme do šatny, tam si něco řekneme, poradujeme se, a pak budeme všechny utíkat domů (smích).