Menu
Předvedli jste excelentní vstup do turnaje. Českou patnáctku jste porazili jasně 8:1, sám jste navíc kromě hattricku přidal ještě jednu asistenci. Jak se takový zápas v euforii hodnotí?
Z individuálního pohledu se mi samozřejmě povedl hodně, je to vidět i na mých bodech. (smích) I celkově týmu se dařilo, předváděli jsme dobrou hru. Výjimkou je trošku druhá třetina, kdy jsme soupeři dali trošku více prostoru a dost polevili. Nedali jsme během ní branku. Naštěstí jsme si to vyříkali v kabině a koncovku jsme zvládli už podle představ.
Podařilo se vám kluky z patnáctky zaskočit brankou hned v první minutě. Nakolik to vám to pomohlo v hlavách k uklidnění?
Relativně dost, takové brzké branky vždy dost napomůžou k herní pohodě. Ke klidu, k lepší týmové náladě. Hrálo se potom určitě lépe, navíc protihráči nezvládli vyrovnat.
Druhou branku U16 jste si připsal právě vy. Odvážný výjezd do soupeřovy obrany zakončený střelou nad rameno brankáře. Čistý instinkt?
Asi ano. Nebylo to nijak plánované. Spíš jsem vycítil prostor na střelbu, obránci po mně navíc nijak nešli. Trochu mi pomohlo i štěstíčko, nebylo to úplně čistě trefené.
Nakonec se vám podařilo vstřelit hattrick. Jaký to byl pocit?
Fantastický. Moc často se mi to totiž nestává. Podle mě je to dokonce můj první v reprezentaci.
Už na loňském Světovém poháru jste byl třetí v turnajové produktivitě. Tento rok máte po prvním zápasu také slušně nakročeno...
Zatím ano. Ale já se necítím úplně jako týmový lídr. Spíš mi hodně pomáhá, že i letos hrajeme ve stejně lajně, v níž si rozumíme. S Tomášem Lhotou nám to funguje, loňských deset asistencí jsem měl právě z velké většiny díky němu. On je ten ryzí střelec. A i tentokrát nám to opravdu lepí, fakt je to zatím super. Jen doufám, že nám to vydrží.
Vstup máte jako reprezentační šestnáctka už za sebou. Cítili jste se trošku nervózní? Přeci jen hraje se na domácí půdě, před relativně slušnou diváckou návštěvou.
Spíš než nervózní jsme se hodně všichni těšili. Chtěli jsme do prvního zápasu dát to nejlepší z nás a odehrát ho naplno. I loni se mi Světový pohár moc líbil. Jsem hrozně rád, že jsem se po roce mohl znovu vrátit.
Na hřišti jste do sebe relativně dost chodili na to, že jste často s kluky z U15 spoluhráči ze stejných klubů. Byla právě tohle motivace navíc?
Jak se známe právě třeba z ligy, tak se do toho nebojíme jít na hranu. Já znám z U15 třeba Matyáše Bláhu, Matyáše Malého. Obecně kluky z východu. Zase jsme si ale spolu nepsali, nehecovali se před zápasem. Uznávám, že některé souboje byly opravdu tvrdé, ale proti Kanaďanům si troufám tvrdit, že motivace bude ještě několikrát větší.
Kdo může být největší favorit vaší kategorie?
Bude to hodně vyrovnané. Tipuju, že se právě my, Kanada a Slováci popereme o finále. Budou rozhodovat detaily, uvidíme, s jak silnými sestavami vlastně přijeli.