Menu Zavřít
Více Zavřít
Rozhovory

Růže mezi trním. V extralize mladšího dorostu řádí Martina Landová

16. 3. 2018 | Filip Červinka
Extraliga mladšího dorostu je v plném proudu a v kvalifikační skupině B se nejvíce daří jihočeskému Suchdolu nad Lužnicí. Ten má v týmu velmi talentovanou hokejbalistku Martinu Landovou, která je nesmírně produktivní a mezi střelci se dělí o třetí místo! Nadaná útočnice touží po úspěchu na finálovém turnaji, a navíc se uchází o reprezentační dres juniorek U20, jež se na přelomu června a července představí na Světovém poháru v Přerově a Zlíně. „Je to veliká motivace,“ nezastírá Landová.
 

V letošním ročníku nastupujete především za extraligový mladší dorostence Suchdolu nad Lužnicí. Jak vás kluci mezi sebou berou a jsou spokojeni s vaším přínosem pro tým?

Kluci v týmu mě berou jako normálního spoluhráče, a tak to i chci. Myslím si, že určitě jsou, ale každý občas udělá chybu.

V soutěži nejste jediná dívka, ale jste mezi nimi absolutně napřed. V kvalifikační skupině B vám patří s 24 kanadskými body ze 12 utkání krásné 6. místo. Čím to, že se vám v produktivitě tak daří?

Snažím se nejvíc, jak to jde, protože je to kategorie, která je o stupeň výše, než mám hrát. Je pro mě vůbec čest jí hrát, a navíc ještě s takovými skvělými spoluhráči. Obrovský dík patří za všechny ty ostatní hráče, s nimiž hraji v lajně.

Mezi střelci se dokonce dělíte o třetí místo s Lukášem Suchánkem z Kert Parku, když jste už nastřílela 15 branek! To je na dívku naprosto úchvatná bilance. Jste s letošním ročníkem zatím na maximum spokojená, nebo je stále na čem pracovat?

Vždycky je na čem pracovat. Chtělo by to více běhat, trochu více proměňovat šance, ale jinak jsem velmi spokojená.

Suchdol v letošním ročníku pouze jednou prohrál, a to až po nájezdech, jinak míříte střemhlav za přímým postupem na finálový turnaj. Jaké tedy máte cíle pro letošní ročník? Asi ty nejvyšší, je to tak?

Chtěla bych si určitě zahrát na finálovým turnaji, přála bych si zahrát na Světovém poháru, ale když to nevyjde, tak to zkusím zase příště.

Současně patříte do širšího kádru reprezentace juniorek U20, která se připravuje na již zmiňovaný premiérový Světový pohár, jenž se na přelomu června a července uskuteční v Přerově. Je to vaše velká motivace reprezentovat Českou republiku v konkurenci zámořských týmů, Slovenska a dalších? Co pro to hodláte udělat?

Ano, je to veliká motivace, ale zároveň také čest. Tak určitě by to chtělo začít více běhat.

S národní družinou jste se představila i na únorovém Challenge Cupu v Přelouči, kde jste sice nevyhrály, ale dvakrát remizovaly s reprezentacemi chlapců do 14 let. Co vám turnaj ukázal?

Tento kemp v Přelouči byl důkazem toho, že by to chtělo lepší fyzičku. Myslím si, že jsme velmi dobrá parta a zůstane to tak.

Kdybyste se měla charakterizovat, jste spíše technicky založený typ hokejbalistky, která raději nahraje, nebo toužíte po střílení branek jako na běžícím pásu?

Každý určitě touží po tom, aby vstřelil gól. Já samozřejmě taky, takže ano, toužím po střílení branek jako na běžícím pásu, ale samozřejmě velmi ráda nahraji na gól. Hokejbal však není jen o dávání gólů, je to taky o komunikaci, běhání atd.

Co pro vás vůbec hokejbal znamená a kolik mu věnujete času? Zapojujete se i čistě do ženského hokejbalu?

Hokejbal pro mě znamená všechno, hokejbal je u mě ještě s jednou věcí na 1. místě. Věnuji mu celkem hodně času. Trénujeme dvakrát týdně, ale občas si jdu s kamarády zastřílet před tréninkem, a nebo ve volném čase. Do ženského hokejbalu se ale nezapojuji, protože u nás nemáme žádný ženský tým.